Levná móda nás stojí mnohem víc než si myslíme.

 
 
 

lull loungewear

 
 
 
Home > Blog > Levná móda nás stojí mnohem víc než si myslíme.
 

Levná móda nás stojí mnohem víc než si myslíme.

Přestože se nám rychlá móda může jevit jako super možnost dopřát si stále něco nového, mnozí, kteří pracují v tomto průmyslu, trpí.
Rychlá móda má však negativní následky nejen pro člověka, ale zejména pro naši planetu. Rozhodli jsme se proto, že vám postupně
odprezentujeme sérii blog postů o fast-fashion, o tom, proč by nás to mělo zajímat, ale také o tom, jaké máme možnosti, a co se
s tím dá dělat.



 

Oblečení ve velké míře definuje kdo jsme, nebo možná i kým bychom chtěli být. Vybíráme si co a kdy budeme nosit. Vybíráme si co a
kde si koupíme. A přesně tato volba je důležitá. Levná móda nás totiž stojí mnohem víc než zaplacených 100 Kč.
V tomto článku jsme pro vás dali dohromady zajímavá fakta, před kterými bychom neměli zavírat oči.

Špinavé oblečení
Módní průmysl je druhý nejšpinavější průmysl a to hned po tom ropném. Pochází z něj až 10% celosvětových emisí CO2 a tudíž je to
průmysl, který z velké části může za celkové znečištění životního prostředí, kterému dnes musíme čelit. Módní průmysl má hodnotu tří
trilionů dolarů a pracuje v něm každý šestý člověk na světě. Fast fashion je poměrně nový trend, který vznikl v roce 1990, kdy módní de-
signéři pocítili tlak produkovat běžně nositelné a dostupné oblečení pro masy lidí za vidinou zisku. Pod fast fashion rozumíme rychlou a
masivní produkci nekvalitně zpracovaného oblečení z levných materiálů, aby se nakupovalo co nejvíce a co nejrychleji. Ve zkratce jde o
rovnici: nízká kvalita = co nejnižší výrobní cena. Jedná se o obrovský export, kde toto oblečení pochází z těch nejlevnějších možných
zdrojů a ve většině případů z daleké Asie. Kvůli nízké ceně oblečení pro zákazníky ztratilo hodnotu. A to na světě zanechává obrovskou
sociální a environmentální stopu.


Zdroj: https://www.ecowatch.com


Postupující rychlost
Dlouhá léta se ročně produkovaly dvě kolekce a to jaro / léto a podzim / zima. Nyní je to ročně 18 kolekcí, což znamená, že jedna kolek-
ce je v módě přibližně 2 týdny. Průměrně si taký kousek oblečeme 5x. Ročně v Americe skončí 11,8 miliard kil nevyužitého oblečení a
textilu na skládce, přičemž se na jedno bavlněné tričko mine 2700 litrů vody. To je pitná voda pro člověka na přibližně 3 roky. Zákazník
21. století nakupuje více, než umí reálně vynosit. No a při rychle měnících se trendech tlak na zákazníka kupovat nové a nové, je stále
větší.


Kvantita, ne kvalita
Kousek z rychlých řetězců je nadizajnovaný vydržet 30 umytí. Je úmyslně špatně ušitý a využívá se ten nejlevnější materiál. Často se
používá mix dvou textilních materiálů, aby se při praní neforemně spral a knoflíky jsou přišité na odpadnutí. Výrobce se spoléhá na lenost
zákazníka si je následně přišít. Cena je nastavena tak nízko, že je levnější si koupit nové, jak dát věci opravit. Průměrně nosíme jen 30 %
ze svého šatníku.



Zdroj: www.qz.com

Sociální odpovědnost
42% oblečení se produkuje v Číně a za nejlevnější produkcí se už cestuje do Bangladéše, Indie, Indonésie a podobně. 75 milionů lidí
pracuje v sweatshopoch a tudíž továrnách na oblečení, kde vedle sebe v lavicích sedí lidé, a každému je přiřazen jeden typ práce. Při
takovém systému si jeden jediný kabát projde rukama i 140 pracovníků. 80% z těchto věcí kupují ženy. Tento sektor a tedy módní prů-
mysl zaměstnává nejvíce žen na světě. 98% zaměstnanců je placených méně než je minimální mzda a pracují 14 až 18 hodin denně.
Přesčasy samozřejmě placené nejsou. Minimální mzda v těchto zemích vhodná na přežití je přibližně 340 dolarů měsíčně, přičemž ony
vydělávají něco kolem 68 dolarů, a tak se ocitly na pokraji živoření a nemají jinou možnost, než v práci setrvat. Samotná značka z jedi-
ného kousku vydělává přibližně 70%. A náklady na samotnou výrobu jsou stále nižší a nižší. Továrny zakázky nemohou odmítat, bojí se
ztráty zákazníka. Proto jsou ochotni přistoupit i na šílenou částku jako 4 eura za kus a firmy i tak stále tlačí na redukci.


Zdroj: https://www.eastchapelhillobserver.com


Recyklace?
S recyklací oblečení je to běh na dlouhé tratě. Pouze 10% z oblečení, které darujeme na charitu nebo second handu se prodá dál.
Zbytek končí na obrovských skládkách v zemích třetího světa jako je Haiti, kde tento odpad kontaminuje půdu, která je právě zdroj
potravy pro místní lidi.



Nebezpečné chemikálie
Špinavý módní průmysl má i na nás, jeho zákazníky, přímý dopad. Chemikálie a těžké kovy se při zpracovávání oblečení dostávají
do našeho těla přes náš největší orgán, pokožku. Způsobují rakovinu, hormonální poruchy a mnoho jiných onemocnění. Známou lát-
kou je například Nonylphenol, který způsobuje hormonální degeneraci. A samozřejmě se jedná o mnoho dalších, které nám v našem
těle umí kromě kožních onemocnění způsobit i mnohem těžší zdravotní komplikace. V roce 2005 se při testování chemikálií v oblečení
prokázalo, že 85% oblečení, které obsahovalo chemikálie, pocházelo právě z asijských zemí. Dnes se k takovým statistikám přichází
už jen velmi těžko, a to z důvodu obcházení legislativ.

Pokud máte zájem dozvědět se o daném tématu více, doporučujeme Vám prohlédnout si dokument The True Cost, který najdete napří-
klad na Netflix nebo dokument Cena rifle, který najdete na Youtube.

 

                             


Nakupujme lokálně a uvědoměle
 
Nakupujme od udržitelných značek, které jdou proti proudu a které vyrábějí kvalitní oblečení. Preferujme méně a to kvalitní.
Naše peníze pomáhají značkám fungovat. Podpořme tedy ty, které si naši podporu zaslouží.



Autor: Natália Pažická, slow-fashion blogger

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
gtag('config', 'AW-861954096');